Noc májového ohně
Název tohoto Slovanského svátku je na různých místech a v různém čase jiný, je jedním z nejstarších, stále slavených svátků i u nás. Podstatou je však to, co se oslavuje.
Slavil se jako začátek pohostinného letního období, jako svátek přijímání prvních darů přírody-jarní bylinky, jako svátek kvetoucích stromů, jako svátek harmonie v přírodě, jako svátek lesní zvěře a jejich nově narozených mláďat, jako svátek plodnosti přírody, jako svátek probouzejících se přírodních živlů: Vzduch-vánek a větry přinášející změnu, Oheň-rozžínající vše dobré i lásku v našich srdcích, Voda-vše očisťující, Zem-dávající sílu pro nové začátky.
Slovanský svátek Noc májového ohně se prapůvodně slavil o úplňku, což byl den, který se nacházel právě mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Oslava tohoto svátku se časem a s nově zavedeným kalendářem ustálila na noc z 30.4. na 1.5. .
Oheň byl zapalován s první vycházející hvězdou. Oheň je symbolem světla a tepla, jeho energie má očistnou moc a sílu. Oheň a jeho energie byla nástrojem pro očistu těla i duše- před nemocemi i před strádáním, proto právě v tuto noc mezi očistné rituály patří : přeskakování ohně-pro zajištění si zdraví, mládí a lásky, lidé, tančící kolem ohně jarní chorovody a zpívající písně, silněji vnímali a přijímali sílu a očistnou energii ohně. K dalším rituálům patřilo zapalování březových košťat, která se následně vyhazovala do výšky, aby se pročistila energie vzduchu-vánků a větrů, aby tato energie přinášela jen to dobré a lidem neškodila.
Popel z těchto ohňů si lidé odnášeli na svá pole, aby měli větší úrodu, popel byl také používán jako léčitelský prostředek, protože této noci za úplňku byly silně propojeny energie země, měsíce a ohně.
Od pradávna byly a jsou mezi námi ženy (ale i muži) bylinkářky, léčitelky, vědmy, šamanky, kněžky. Tyto ženy pomáhaly bylinkami lidem v nemoci, ale také dokázaly lidem pomoci i jinak - věděly, jak ochránit jejich příbytky a hospodářství před temnými silami nebo negativními energiemi, jak u lidí navodit očistné procesy těla i ducha, uměly naslouchat přírodě a přírodním zákonitostem.
Nastupující křesťanská moc, moc ovládání lidí podle náboženské ideologie strachu, byla stále nabourávána tím, že lidé nepotřebovali jejich „pastýře“, o radu a pomoc raději žádali právě tyto ženy. Proto začala církev v očích veřejnosti tyto ženy hanět a lidi přesvědčovat, že to jsou čarodějnice a je jich třeba upalovat.
Upalování čarodějnic je tedy výsada křesťanů a i v dnešní symbolice pálení figuríny v ohni, jako novodobá tradice pálení čarodějnic, si hloupí a nevědoucí lidé ani neuvědomují, co rituálně oslavují…
Navracíme se k našim původním Slovanským tradicím, k tradicím oslav i tohoto našeho prastarého svátku, jehož význam známe, ale název byl zamlžen dobou a různými překlady slovanských jazyků a silně překryt dnešním konzumním životem.
Zaposlouchejte se v tuto magickou noc do zvuků přírody, vnímejte její sílu a krásu, naslouchejte energiím naší Midgard (Země) a budete možná velice překvapeni…
Při oslavách našeho Slovanského Svátku Noc májového ohně posílám vždy po větru přání, aby doletělo až k vám:
„ Nechť láska a dobro rozletí se po větru do všech koutů Země, do každého srdce lidského. Nechť krásný čas lásky a plodnosti přírody nastane. Nechť vyplní se všechna vaše přání z lásky vyřčená. Tak staň se“.
Toto přání můžete poslat i vy.
Dana Novosadová
Jasenka
(Jasenka psaná ve staroslovanském runovém písmu a v bukvici)